Toto je další téma, na které není možné najít žádný odkaz na místním internetu. "Továrnám na štěňata" je to opravdu jedno, komu svá štěňátka prodávají, hlavně že, si mohou vyvěsit co nejrychleji ceduli "vyprodáno". Poctivé chovatelé si domovy pro svá štěňata naopak pečlivě vybírají. Chovatel, který má o svá štěňata zájem se bude snažit zjistit o budoucím majiteli co nejvíc. Není třeba se znepokojovat, pokud budete požádáni o vyplnění dotazníku. Je to pouze z důvodu, aby získal nějaké informace o novém majiteli, rodině, a o tom, co od pejska očekává. Táké to chovateli pomůže s výběrem vhodného štěnátka pro daného zájemce.

Maltźáčci jsou společenský a inteligentní malé stvoření. Vzhledem k jejim malém vzrůstu jsou skvělé hravé společníci. Přinést Maltézáčka do rodiny znamená být zodpovědný, a štěňata by nikdy neměla být věnována malým dětem jako například "Vánoční dáreků" "dárek k narozeninám". Není to plyšová hračka, která dítě na určitý čas "zabaví. Srst Maltézáčka vyžaduje pravidelnou a správnou péči, která může být někdy i časově náročná, a toto je také třeba vzít v úvahu. Většina majitelů Maltézáčků pejsky nechávají ostříhat z toho důvodu, že se česaním a úpeavou nechtějí; zabývat. Jsem toho názoru, že je pro Maltézáčka dlouhá srst přirozená, a proto, pokud Maltézáčka jednou vlastnime, pak je to také naše povinnost pečovat o jeho srst.

Maltézáčci milují děti, ale toto plemeno není to pro ně zrovna dobrá volba. Děti je naopak mají rádi, protože jsou dost malé na to, aby se nosili, a to je nebezpečná kombinace. Malé dítě nebude moci pochopit, jak křehké vlastně štěně je, a poměrně snadno může dojít k mnoho vážním zranění, například zašlápnutím, zasednutím, nebo odhozením na zem.

Maltézáčci nejsou vhodné pro malé děti, bez ohledu na to, jak dobře to dítě myslí. Děti jsou od přírody nemotorní a mohou se na psa převalit, zamáčknoučknout nebo upustit ho. Pro děti je přirozené být hluční a milují skákaní a běhání, což může Maltézáčka vystresovat nebo vystrašit.

Děti by neměly být ponechány samotné s Maltézáčkem bez dozoru. I když to dítě může myslet dobře, může se stát, že Maltézáček se rozruší, podráždí a bude nevrlí. Pro starší dítě, znamená štěně HODNĚ práce. Nepočítejte s tím, že vaše dítě bude štěně venčit, krmit, česat a učit ho, jakmile mu štěně zevšední. Raději dá přednost svému mobilnímu telefónu, a nakonec péče o štěňě padne na vás rodiče. Rizika lze minimalizovat dobrým výcvikem psa, a učením dítěte o všem co se pejska týče včetně toho, že Maltézáček je křehký, a mělo by se sním, tedy jako skřechkým stvořením tak i zacházet.

Koupil jste mě, když mi bylo 6 týdnů. Hrál jsem si s dětmi a byl jsem s tebou velmi šťastný. Jak jsem rostl, strach o mě rostl taky a stejně tak i moje chuť k jídlu. Děti se už se mnou nechtěly hrát. Když jsem vyběhl a čekal jsem na pána, byl jsem odehnán a mnohokrát skopán. Jedno krásné ráno mě vzali do auta a já byl tak šťastný. Konečně po mnoha měsících jsem viděl něco jiného, nežli co se děje na naší zahradě. Zastavili jsme na okraji dálnice a hodili jste mi můj oblíbený míč. Běžel jsem za něm, ale když jsem se vrátil, nebyl jsi už tam. Bezmocně jsem běžel s míčem v tlamně mezi jedoucími vozy. Řidiči na mě troubili a také tam byli někteří, kteří zrychlili když mě viděli. Chtěl jsem utéct na stranu silnice, protože jsem byl velmi vystrašený. Najednou jsem ucítil silnou bolest na své straně a už jsem nemohl stát. S poslední sílou, jsem se plazil po straně silnice. Snažil jsem se te najít, ale nemohl jsem. Byla tam spousta krve. Bylo to temné, bál jsem se. Byla mi zima a já měl stále míč v tlamně. Byl jsem si jist, že se pro mě vrátíš. Nikdo nezastavil, když jsem štěkal a vil, všechno marně. Po mnoha hodinách se vedle mě zastavilo auto. Bez ohledu na krev a bahno mě někdo vzal do auta. Když auto konečně zastavilo, přišel k nám muž v bílém kabátu, ale smutně jen kroutil hlavou. Můj nový majitel, který mě znal jen 15 minut, mě objímal a hodně plakal. V tu chvíli jsem pustil míč, abych mu olízl ruku a vyjádřil svou "DĚKUJI". Pak jsem usnul a poslední věc, kterou jsem slyšel, byla jak nový majitel pláče. Už se nebojím. Nic mi neubližuje a už mi není zima. Zemřel jsem. Možná, že kdybych neroztrhal všechny ty bačkory, byl bych ještě naživu!"